Boj s plísněmi: větrání a kontrola vlhkosti
Začala vám v bytě opadávat omítka, máte začernalé kouty a vlhké skvrny pod okny? Plíseň dostala zelenou a je třeba zahájit protiútok, aby se nešířila a neohrozila nábytek, ale především vaše zdraví.
Nejčastěji a nejrychleji se plíseň, tedy mikroskopické houby, šíří v prostředí, kde se vlhkost vzduchu pohybuje nad 60 %, nedostatečně proudí vzduch a je buď dlouhodobě přetopeno nebo naopak chladno. Plísně se šíří rychle a jsou extrémně odolné. Kromě toho, že dokážou přežít v extrémních podmínkách mezi -80 °C do +90 °C, brzy si zvyknou i na chemikálie (na bázi Sava především), kterými je chcete odstranit.
Plísně se prozradí malými tečkami, později velkými a rozsáhlými skvrnami na omítce v pestré barevné škále od béžové až po černou. Dobře se jim daří ve spárách dlaždic v koupelně, v kuchyni – všude, kde se vlhkost (pára) sráží na zdech a krytinách a vytváří příznivé prostředí pro houbovité bujení. Věděli jste, že při sprchování se za 20 minut dostane do vzduchu 200 gramů vody a dýcháním za jediný den uvolníme 300 gramů vody do vzduchu? Když nebudete větrat, ideální prostor pro plísně. Ty, když dozrají, začnou do vzduchu vylučovat mikročástice – spóry, které vdechujeme. Především u dětí může dlouhodobý kontakt se spórami a plísní celkově, vyvolávat zdravotní potíže. Zejména v dýchacích cestách a na pokožce.
Záněty horních cest dýchacích
Obvykle se začnou objevovat kašel, rýma, záněty horních cest dýchacích, což oslabuje imunitu dětí. Když se k tomu přidá virová infekce a teplota, může se lehké nachlazení změnit v závažnější onemocnění. Například laryngitidu. Ta se projevuje škrábáním v krku, chrapotem a drážděním ke kašli. Vždycky je třeba jako u každému virového onemocnění dodržovat klidový režim, dostatek tekutin, ideální je obklad krku (například Priessnitzův) a tlumení kašle. Na dráždivý podávejte antitusika, bolest v krku zaženou pastilky či spreje, které zklidní sliznice a ztlumí dráždivý reflex. Na zvýšenou teplotu zaberou antipyretika (s ibuprofenem nebo paracetamolem). Potomka sledujte, zda se jeho zdravotní stav nezhoršuje, zda mu nesedá kašel na průdušky nebo mu neotékají sliznice v krku. Ideální je často větrat a udržovat vzduch v pokoji na nižších teplotách, aby se malému pacientovi lépe dýchalo. Vzduch můžete zvlhčovat, ale pozor na plísně. Pořiďte si vlhkoměr a dbejte na to, aby vlhkost nepřesáhla 60 %. V případě, že se kašel po týdnu nelepší, je hlubší, dunivý a sedá na průdušky, je třeba navštívit lékaře. Ten po komplexním vyšetření určí léčbu. Podle typu kašle zvolí přípravky na suchý nebo vlhký kašel, přípravky pro snadnější vykašlávání, někdy je třeba nasadit léky na průdušky. K nim patří i antibiotika. Léčbu podpoří i bylinky – černý bez, fenykl, jitrocel, lípa, mateřídouška nebo máta, volně prodejné léky s extraktem z muškátu afrického podporují imunitu a bojují se záněty. Průdušky pročisťují minerálky. Chronický zánět průdušek někdy může přejít do astmatu, což opět hrozí ve znečištěném prostředí plném prachu nebo právě plísní. Dlouhodobé vdechování spór je jedním z původců trvalého dráždivého kašle, chronické rýmy a průduškového astmatu.
Boj s plísněmi a vlhkostí musíte vyhrát
Je tvrdý, ale když budete dodržovat některé zásady, stanete se vítězi. Větrejte alespoň dvakrát denně 15 minut. Udělejte průvan mezi místnostmi, ať se vzduch vymění. Plíseň na stěnách likvidujte do hloubky: otlučení stěn, nový štuk, nátěr barvami, na kterých plísně nerostou (ekologické, dezinfekční…). Kritická místa – dlaždice ve sprchovém koutu, linka v kuchyni – uklízejte dezinfekcí alespoň dvakrát týdně. Vlhká místa otírejte suchým hadrem. Zkuste nasadit chytrou houbu Pythium oligardum, která ve zdi vydrží až tři roky a jako predátor napadá plísně a hubí je. Kontrolujte vzduchotechniku v bytě, koberce, tapety, stěnové obklady a další méně přístupné prostory. Vyvarujte se největší chyby v zimě: málo topit a málo větrat. Teplotu udržujte alespoň na 18 °Celsia. Používejte odvlhčovače a pohlcovače vlhkosti, v kuchyni digestoř. Nesušte prádlo v místnosti, vypaří se z něj až litr vody!
