Jak na vlhkost v bytě?

Problémem s vysokou vlhkostí se objevuje ve starých bytech a domech i v novostavbách. A ve chvíli, kdy vlhkost přesáhne přijatelnou míru, může zásadně zhoršit kvalitu vnitřního prostředí a může docházet ke vzniku plísní. Plísně představují značné zdravotní riziko především pro astmatiky, alergiky i pro malé děti. Proto je potřeba vlhkost v bytě hlídat a v případě potřeby také regulovat.

Jaké jsou zdroje vlhkosti

V obytných prostorách by měla být relativní vlhkost v rozmezí 40 až 60 %. Pokud vlhkost trvale překračuje hranici 60 %, je potřeba přemýšlet, jak ji snížit. Vlhkost se do našich obydlí dostává z vnějšího prostředí i z konstrukce domu. U starších domů se objevují problémy se zatékáním střechou nebo fasádou, rizikem může být i porušená hydroizolace nebo nevhodný způsob vytápění. I pro obyvatele nových domů a bytů může být vlhkost velice nepříjemným problémem a představa úplně nového bydlení, které je zasažené plísní, je tíživá.

Zdrojem vlhkosti jsou i sami obyvatelé. Běžná rodina každý den vyprodukuje 10 až 15 litrů vody ve formě páry. Významnými zdroji vlhkosti jsou běžné činnosti, které provádíme. Jedná se o vaření, sprchování a koupání. Sušením prádla se do našeho obydlí mohou uvolnit až tři litry vody. Vlhkost vytváříme i my sami tím, že dýcháme a potíme se. Zdrojem vlhkosti jsou také pokojové rostliny a akvária.

Jak se nadbytečné vlhkosti zbavit

Existuje hned několik postupů, jak s vlhkostí bojovat. Některé jsou jednoduché a zvládneme je bez problémů sami. Některé už vyžadují nákup přístroje, který naše bydlení vlhkosti zbaví. A pokud tyto jednoduché postupy nefungují, je potřeba přistoupit k náročnějším technickým řešením.

Větrání

Větrání je nejdůležitějším a zároveň nejúčinnějším pomocníkem v boji proti vlhkosti v interiéru. Je ale potřeba dodržovat určitá pravidla a větrat správně, aby byla výměna vzduchu rychlá a efektivní. Větrání je nejúčinnější v době, kdy je největší rozdíl mezi teplotou v místnosti a teplotou venkovní.

Základním pravidlem je to, že větrání by mělo být nárazové a intenzivní. To znamená otevřít okna dokořán na 5 až 10 minut, a to několikrát denně. Intenzitě větrání napomáhá, když otevřeme okna, která jsou naproti sobě, a uděláme průvan. Účinné je také takzvané křížové větrání, což znamená otevření oken nebo dveří na protilehlých stranách místnosti. Rychlé a intenzivní větrání je důležité hlavně v zimě, kdy potřebujeme, aby se vlhký a vydýchaný vzduch rychle vyměnil, ale aby se neochladily stěny místnosti.

Vyvětrat bychom měli ve chvíli, kdy se zabýváme činnostmi, které vlhkost produkují. Okna bychom tedy měli otevřít po vaření, po koupání nebo sprchování a nečekat, až se vlhkost rozptýlí do místnosti.

Jaké děláme při větrání chyby

Neměli bychom používat takzvanou mikroventilaci, což znamená mít trvale pootevřené okno na nejnižší stupeň ventilace. Při tomto způsobu větrání teplo uniká z místnosti pomalu, stěny okolo oken se ochlazují, může na nich kondenzovat vlhkost z místnosti, a to vše může být důvodem vzniku plísní.

Další chybou, kterou děláme, je větrání v noci. Vyvětrat bychom měli před tím, než se uložíme k spánku a ráno hned po probuzení. Během spánku totiž naše tělo tvoří největší množství vlhkosti hlavně při pocení a při dýchání. Dalším pravidlem je nenechávat otevřené dveře mezi vytápěnými a chladnými místnostmi. Teplý vzduch z vytápěné místnosti by v chladné místnosti kondenzoval na stěnách, které by mohly začít plesnivět.

Způsob vytápění

Další důležitou činností, která ovlivňuje stupeň vlhkosti v interiéru, je způsob vytápění. Obytné místnosti bychom měli vytápět mírně a hlavně rovnoměrně. Udržování stálé teploty je lepším postupem než prudké nárazové topení, při kterém se z důvodu výrazného střídání teplot stěny ochlazují a pak na nich může vlhkost kondenzovat.

Některé rodiny jsou zvyklé vypínat topení v ložnici. Když je ale v některé místnosti zcela vypnuté topení, opět hrozí to, že na stěnách bude kondenzovat voda. Z toho důvodu by měl být teplotní rozdíl mezi sousedními místnostmi maximálně 5 °C. Důležité je také to, aby teplý vzduch měl volný průchod místností. Nábytek by měl stát ve vzdálenosti 5 až 10 centimetrů od stěn a toto pravidlo platí hlavně u venkovních stěn.

Další postupy ke snížení vlhkosti v interiéru

Může se stát, že problém s vlhkostí přetrvává, přestože dodržujeme pravidla správného větrání. Potom je potřeba přemýšlet o dalších možnostech. Významným zdrojem vlhkosti je sušení prádla, proto bychom měli prádlo sušit venku nebo si pořídit kondenzační sušičku. Eliminaci nadbytečné vlhkosti v kuchyni napomůže digestoř s odtahem ven a do koupelny bychom si měli pořídit ventilátor. Úniku vlhkosti z akvária zabráníme, když akvárium zakryjeme. Pokojové rostliny je dobře sestoupit do místnosti, která se snadno větrá.

V některých případech je zapotřebí vyřešit vlhkost v interiérech radikálněji, k tomu poslouží odvlhčovač vzduchu nebo lokální rekuperační jednotka. Důvodem vysoké vlhkosti mohou být i stavební závady, a to poškozená střecha, fasáda nebo vadná izolace. Tyto technické závady je potřeba řešit s odborníkem.

Zdroje: idnes.cz, artisan.cz