Jak na domácí zavařování? Zajistěte si vitaminy na celý rok

Během léta a prvních podzimních měsíců dozrává v zahrádkách a v sadech spousta šťavnatého ovoce a lákavé zeleniny. Nabídka je tak velká, že se nám často nedaří tyto úžasné zdroje vitamínů, minerálů a vlákniny spotřebovat a přemýšlíme, jak si je uchovat na chladné zimní dny. Jedním z jednoduchých způsobů, jak si zeleninu a ovoce uchovat, je zavařování.

Zdravé kompoty, džemy a sirupy

Zavařování je prastarým způsobem zpracování sezónního ovoce a zeleniny a přináší hned několik benefitů. Díky zavařování se nám daří zpracovat přebytky z naší zahrádky nebo sadu. Kdo nemá možnost vypěstovat si ovoce a zeleninu sám, může si suroviny nakoupit na trhu nebo od lokálních pěstitelů, výborným zdrojem jsou také stále oblíbenější samosběry.

Díky zavařování si vytvoříme vlastní kompoty, marmelády, džemy, čalamády a sirupy, které jsou přesně podle naší chuti a neobsahují nadbytečné konzervanty a aditiva. Také se nám podaří zužitkovat přebytky a zabránit tak plýtvání. Navíc budeme mít vynikající doplnění a oživení jídelníčku pro celou rodinu.

Aby bylo zavařování úspěšné a zavařeniny byly skutečně zdravé, je potřeba dodržet několik pravidel. Základem je výběr čerstvých a kvalitních surovin. Použití nahnilých, poškozených nebo nezralých plodů by mohlo negativně ovlivnit chuť i trvanlivost našich výrobků. Dále je při zavařování potřeba dodržovat zásady hygieny a vše pečlivě mýt a sterilizovat. Skleničky a víčka můžeme vyvařit ve vodě nebo sterilizovat v troubě při teplotě 100 až 110 °C po dobu 10 až 15 minut, další možností je sterilizace v myčce nebo mikrovlnce při nejvyšší teplotě.

Zavařovat můžeme v hrnci s vodou, v zavařovacím hrnci nebo v troubě. Trochu specifické je zavařování v mikrovlnce a v myčce. Zavařeniny uchováváme na chladném, suchém a tmavém místě.

Tipy na zavařování ovoce

Velkou většinu druhů ovoce můžeme použít na přípravu kompotů, marmelád, džemů, pyré a sirupů.

Džemy a marmelády

Pro přípravu džemů a marmelád vybíráme spíše zralé až měkké ovce, které je sladší. Výborné jsou jahody, maliny, ostružiny, borůvky a meruňky. Při výrobě budeme potřebovat ovoce, cukr a případně pektin. Poměr ovoce a cukru závisí na tom, jak je ovoce sladké a také na našich chuťových představách. Většinou se používá poměr 1:1, u méně sladkých variant poměr 1:0,5.

Omyté a odpeckované ovoce rozvaříme a rozmixujeme. U některých druhů ovce, jako jsou ostružiny nebo rybíz, je potřeba vzniklou hmotu přecedit a lehce propasírovat přes cedník. Potom smícháme s cukrem a opatrně vaříme. Pro lepší zhoustnutí můžeme přidat pektin. Džem je hotový, když jeho kapka na studeném talířku ztuhne. Horký hotový džem nalijeme do sterilizovaných sklenic, zavřeme víčkem a postavíme na víčko, aby se zatáhlo. Také můžeme džem zavařit, a to při teplotě 180 °C po dobu 20 minut.

Kompoty

Pro kompotování se nejčastěji používají třešně, švestky, hrušky, jablka, meruňky a broskve. Kompot ale také můžeme připravit například z jahod, malin, rybízu, angreštu a borůvek. Pro kompotování vybíráme zralé, ale stále pevné ovoce. Nejlépe se kompoty vyrábějí z třešní a švestek. Broskve a meruňky je potřeba rozpůlit a odpeckovat, jablka a hrušky zbavit slupek a jádřinců a rozčtvrtit. Okrájené a rozčtvrcené hrušky je nutné namočit do vodě s rozpuštěnou lžičkou kyseliny citronové, aby nezhnědly. U měkkého ovoce, jako jsou jahody, maliny, meruňky, broskve, jablka a hrušky je zvlášť potřeba dodržovat pravidla hygieny a sterilizace, protože jsou náchylnější ke zkažení.

Omyté, odpeckované, případně pokrájené ovoce plníme do zavařovacích sklenic, zalijeme horkým cukerným nálevem a sterilizujeme. Poměr cukru a vody v nálevu závisí na typu a sladkosti ovoce a také na naší chuti.

Ovocná pyré a přesnídávky

Pyré a přesnídávky můžeme připravit z jablek, hrušek, švestek, broskví a meruněk. Postup je jednoduchý. Ovoce stačí rozvařit (přidáme jen minimum vody), rozmixovat, podle chuti přidat cukr a zavařit. Pyré je výborné jako základ pro dětské přesnídávky, pro přípravu sladkých omáček i jako přísadu do bílého jogurtu.

Sirupy

Příprava sirupů je jednoduchá a velmi podobná přípravě ovocných pyré. Pokrájené ovoce rozvaříme ve vodě. Množství vody si můžeme zvolit podle toho, jak chceme mít sirup hustý. Pak rozmixujeme, přecedíme přes hustý cedník a podle chuti osladíme. Sirup uchováváme v ledničce a je dobré ho zkonzumovat během několika dní. Když chceme, aby nám sirupy vydržely až do další sklizně, zavaříme je podobně jako kompoty.

Zavařujeme zeleninu

Přebytečnou zeleninu může využít pro nakládání do octa, zavařování do slaného nálevu, přípravu zeleninových směsí, čatní nebo kečupů.

• okurky nakladačky – okurky se zavařují do sladkokyselého nálevu. Výhodou je to, že si můžeme zvolit velikost okurek, někdo dává přednost drobným okurkám o délce přibližně 5 centimetrů, někomu vyhovují větší plody. Na nálev budeme potřebovat ocet, vodu, cukr, sůl a koření podle chuti – hořčičné semínko, pepř a bobkový list. Můžeme přidat kopr, nakrájenou cibuli i kolečka mrkve,
• rajčata – z rajčat můžeme vyrobit výtečný domácí kečup nebo protlak. Celá loupaná rajčata můžeme zavařit,
• zeleninové směsi – z cuket, rajčat, paprik a cibule si můžeme připravit zeleninové směsi, které v zimě využijeme jako základ omáček nebo pod maso,
• čalamády – při přípravě čalamád zužitkujeme hned několik druhů zeleniny – rajčata, okurky, papriky, cibuli i zelí. Zeleninu nakrájíme na proužky a zavaříme ve sladkokyselém nálevu, podobně jako okurky.

Zdroje: toprecepty.cz, strefa.cz, bzeneckyocet.cz, milujizavarovani.cz, autorský text